J.

Chtěla jsem Vám poděkovat za podcast Sádlo. Jak jste zpracovala s holkama to téma, co všechno zaznělo a jakým způsobem – klobouk dolů. Za pár desítek minut jste to vystihla/y od dětství až po těhotenství. Jen svou troškou do mlýna – otec mě pochválil, jak dobře vypadám, až když jsem měla rozjetou anorexii… Do té doby mi denně (tak od 8-10 let) říkal, jak jsem tlustá, hnusná a na zrcadlo kreslil rtěnkou dýně a prasata. Že jsem zase pěkně rozjetá mi řekne, pokaždé, když mě uvidí.

🙂 můj “kluk” mi kdysi při ranním čištění zubů řekl, že ploché mám akorát nohy (při pohledu na moje nahé břicho)… Btw. mohla jsem mít tehdy v pase tak 70 cm. Na tohle téma by skoro každá trochu oplácaná holka mohla napsat román, nechci Vám psát svoje storky s tloušťkou a reakcemi lidí. Při poslouchání Sádla se mi tak pokojně ulevovalo, protože byl milý, intimní… ty hlasy byly přátelské… Bylo fajn slyšet, že jsme na tom vlastně všechny (a určitě jsou i chlapi podobně) stejně, na jedné lodi. Takže jsem Vám chtěla napsat, že je to super počin, jste dobrá.

Informace a novinky kampaně Moje tělo je moje, tipy i naše a vaše příběhy jednoduše rovnou do schránky. Zapište se do našeho newsletteru.
Děkujeme.